Českokrumlovské pověsti

Rádi poznáváte tajemné věci a hledáte poklady? Už jste někdy navštívili Český Krumlov?  Nádherné jihočeské město vás oslní nejen unikátní architekturou, kulturním vyžitím, bohatou historií, ale také množstvím sportů, které můžete v Českém Krumlově vyzkoušet.

Pokud trávíte dovolenou v Českém Krumlově s rodinou nebo jen v páru rozhodně doporučujeme projít si následující místa, ke kterým se vztahují pověsti. Český Krumlov je město, které bylo zapsáno na seznam kulturních a dědických památek UNESCO a díky tomu, do něj každoročně zavítají tisíce turistů z celého světa v každém ročním období.

Pověst o zlatém pávovi

 „V Čechách budou dobré časy, až zlatí pávi budou zase potiti víno.“ Víte, jak toto podivné rčení vzniklo?

Roku 1550 se místního panství ujal Vilém z Rožmberka a poddaným nastaly zlaté časy. Šlechtic byl nejen bohatý a mocný, ale i šikovný a štědrý. Jednoho dne mu na návštěvu přijela italská rodina Ursinů, která jej po hostině požádala, zda by ji ukázal proslulé rožmberské poklady. Ještě té noci svolal Vilém svůj lid a sdělil mu, že cizí šlechtic chce vyplatit milionem hotových peněz, nebo že zabere panství a poddaní budou muset sloužit jemu. Lid se nechtěl svého panovníka vzdát, a tak shromáždil veškeré své poklady a předal je Vilémovi.

Následujícího dne ukázal Vilém poklady svým hostům. Krom zlata a drahého kamení uviděli v zámeckém sklepení i Ursinové pytle s penězi, jež zabraly celé čtyři komnaty. „Tyto zlaťáky však nejsou moje, ale mého poddanstva“, vysvětlil Vilém a dodal, jakou lstí je vymámil ze svého lidu. „Nejsou to poklady, co mě blaží, nýbrž oddanost mých poddaných, kteří se nerozpakovali obětovat mi vše, co měli doma vzácného. Jejich láska jest mým nejdražším a nejcennějším pokladem.“

Když rodina Ursinů odjela, svolal Vilém svůj lid, vše mu vysvětlil a poděkoval. Poddaní dostali svůj majetek zpátky, obohacený o mnohé dary. Pán z Rožmberka poté uspořádal velkou oslavu, na které se pilo to nejlepší víno, navíc ze zlaté číše ve tvaru páva. Odsud ono přísloví.

Pověst o bíle paní a zazděném pokladu

Mezi nejznámější Bílé paní patří Perchta z Rožmberka, která se zjevovala (a nejspíše pořád zjevuje) na krumlovském zámku. Perchta byla za mlada provdána za bohatého pána, avšak nebyla s ním šťastná. Spokojenost našla až po jeho smrti, kdy život zasvětila pomáhání chudým a nemocným. Její poslání nezměnila ani smrt. Dlouhá léta se zjevovala v zámeckých komnatách a radou i slovy útěchy pomáhala svým prapotomkům.

Až jednoho dne, kdy konejšila malého Petra Voka, pozdějšího vládce zdejšího panství, přistihla ji komorná. Prostá žena nevěděla, s kým má tu čest, tak podivně sinavou Perchtu odehnala. Teprve když bíla paní zmizela ve zdi, komorná svého činu zalitovala.  Svědomí jí tížilo a ulevilo se ji až když Petr Vok vyrostl a ona se mu mohla svěřit. Když se to Petr Vok dozvěděl, dal zeď rozkopat a uvnitř našel veliký poklad.

Pověst o kamenných bratrech

Nedaleko Krumlova na křižovatce polních cest stály dvě kamenné sochy. Obě postavy si byly tak podobné, že jim lidé říkali kamenní bratři a zdaleka k nim přicházeli poutníci. Protože se u soch scházelo příliš mnoho lidí, dala městská radnice příkaz sochy odstranit. V místě, kde byly sochy vykopány, zely dvě hluboké jámy, které se ani největším úsilím nepodařilo zasypat. Obě sochy byly uloženy v kůlně, z níž za noci vycházelo zvláštní světlo a ozývaly se podivné hlasy. Šafář dvora zneklidněl a dal sochy opět postavit: jednu do kaple uprostřed statku, druhou do trojického lesa. A opět se u soch scházely zástupy lidí; tím ubývalo poutníků v blízkém Kájově. Znovu bylo vydáno rozhodnutí sochy odstranit. Na příkaz budějovické konzistoře dva muži s povozem zakryté sochy odváželi a všude, kudy jel onen těžký náklad, se samy od sebe rozezněly zvony kapliček a kostelíků. V Budějovicích pak všechny stopy podivného spřežení zmizely.

Díky parádní lokalitě a blízkosti národního parku Šumava, nabízí město i dostatečnou ubytovací kapacitu. Ubytování v Českém Krumlově je velmi stylově zařízený a spousta hotelů, penzionů a apartmánů se nachází přímo v centru města.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *