Plavení dřeva po Vltavě

Dřevo bylo pro naše předky nesmírně důležité. Používalo se jako topivo, stavební materiál, výrobu nábytku i nářadí. Od 1. poloviny 18. století se dřevo plavilo po Vltavě a o několik desítek let po Malši. Další řeky na sebe nenechaly dlouho čekat. Vznikla řada vodních děl, z nichž některá můžeme jako technické památky obdivovat do dnešních dní. Pokud tedy trávíte dovolenou v jižních Čechách, jste ubytovaní v Českých Budějovicích nebo nejbližším okolí, jako je např. Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov nebo v blízkých malebných veničkách, naplánujte si skvělý výlet. Rozhodně se nezapomeňte posilnit ve vyhlášené restauraci v Českých Budějovicích, která nabízí maso z vlastních chovu v Novohradských horách, stejně tak vlastnoručně vypěstované ovoce, zeleninu a bylinky.

Plavení dřeva trvalo přibližně 2-3 týdny od dubna do května, zřídkakdy se opakovalo dvakrát ročně. Byl to poměrně levný způsob přepravy na větší vzdálenosti. Jak se dříví přepravovalo ve svázaném stavu vidíme v Plaveckém mariáši, oblíbeném filmu pro pamětníky s Jaroslavem Marvanem. Tento způsob nahradil volně plavená nesvázaná polena, která pamatují krumlovská rechle.

Hlavním podnikatelem a hybatelem technologií byli Schwarzenbergové, kteří v roce 1801 získali privilegium pro voroplavbu i plavbu polen po Vltavě na 30 let. Toto privilegium bylo následně prodlouženo a díky tomu panství investovalo značné prostředky na vybudování infrastruktury. Schwarzenbergové jsou česko-německý šlechtický rod, původem z franského města Seinsheim v Bavorsku, kde jsou poprvé doloženi v roce 1172. Patřili k prominentním šlechtickým rodům v Evropě a její příslušníci hráli důležitou roli v české a německé historii. Na jihu Čech se významně angažují od převzetí Krumlovského vévodství v roce 1719, které zdědil Adam František ze Schwarzenberga po své tetě Marii Arnoštce z Eggenberga. Kromě diplomatických služeb se Adam František aktivně věnoval rozvoji svého panství a nejvíce podporoval právě lesnictví. Jeho potomci tedy měli na co navázat a pokračovali v této tradici.

Na Vltavě se již od 1. poloviny 18. století upravovaly jezy a zřizovaly rechle. Co jsou rechle? Jsou to dřevěná nebo železná brlení, která v době své slávy zachycovala volně plavené dřevo a polena. Ta dřevěná se málo kde dochovala, přesto si je můžete prohlédnout třeba v Českém Krumlově nebo u Lennory na Šumavě. Ta v Českém Krumlově spojují Nové Spolí a Plešivec. Jsou chráněnou technickou památkou z roku 1798. Používala se k počítání proplouvajících vorů. V letech 1986 až 1987 byla zrekonstruována a zpevněna ocelovými nosníky. Další rechle na Vltavě jsou z roku 1870 v Lennoře, ve směru na Volary. Odtud se dřevo plavilo třeba do pily ve Větřním, ale i dále za České Budějovice, do Prahy.   

 

Pokud se zajímáte o technické památky a historii, udělejte si výlet, třeba na kole. Z Českých Budějovic vede pohodlná cyklostezka do Českého Krumlova. V Kamenném Újezdu si udělejte drobnou zajížďku na plavské rechle a pokračujte do Krumlova. Cyklostezka je vedena tak, aby se vyhýbala silničnímu provozu. Doporučuji najít si ubytování v Českém Krumlově a strávit zde více dní. Město je od roku 1992 zapsané na seznamu památek UNESCO. Navštivte zde rechle, městské muzeum, muzeum motorek a nebo raritu – Muzeum vltavínů v Českém Krumlově.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *